Fan fiction

Vždycky se něco pokazí 0.1

28. března 2012 v 17:18 | 1D♥
Začínám novou fan fiction! :)

Same Mistakes 0.3

1. března 2012 v 18:14 | 1D♥
Za dva týdny mě propusitily z nemocnice.
Když jsem přišla domů,chtělo se mi brečet.Bylo tam tolik vzpomínek,ale rozhodla jsem se že nebudu kvůli rodičům truchlit měsíce,určitě
by to tak nechtěli.Musela jsem vyřešit nějaké záležitosti.O dům jsem si nemusela dělat starosti,měli jsme zahradníka i služku.V tátově
pracovně jsem našla hotovost,se kterou bych mohla žít až do konce života a spoustu kreditek.
Po několika týdnech se na mě nešlo ani podívat.Nemyla jsem si vlasy a chodila v teplákách.Nejdřív se mě přátelé pokoušeli někam vytáhnout
ale pořád jsem odmítala a je to přestalo bavit. Celé hodiny jsem jen koukala na tv a jedla křupky.
Jednou jsem šla kolem zrcadla a podívala se na sebe a dost mě to vyděsilo."Tak a dost" zavelela jedna část v mé hlavě a já se sebou začala
konečně něco dělat.Zašla jsem si ke kadeřníkovi,nakoupila nové oblečení a uklidila celý dům.Jednou jsem šla uklidit staré věci do garáže.
"ÁÁÁ,rodiče zlatí!" vykřikla jsem s úžasem.V garáži stálo červené auto se sklápějcí střechou,obmotané červenou mašlí.Na střeše ležela
obálka,tak jsem jí hned otevřela.
"Milá Seleno,ani jsme se tě nemuseli ptát co chceš za dárek,bylo jasné že když máš řidičák,chceš auto.Taky už si myslíme že jsi dostatečně
velká abychom ti něco mohli říct.Pokud se nám něco stane,zavolej na toto číslo a domluv si schůzku s Jerrym.Co víc dodat,všechno nejlepší
Sel! stálo v dopise.Ty rodiče snad myslí na všechno,pomyslela jsem si a vyhrkly mi slzy.Jen mě docela zajímalo co mi chtěli říct...
Hned na pondělí jsem si domluvila tu schůzku.
Hodila jsem na sebe džíny a mikinu a spěchala tam.Došla jsem na úřad a zastavila mě sekretářka."Co tu chcete?!" zeptala se mě chladně.
"Mám tu schůzku s Jerrym"řekla jsem."Aha,druhé dveře vpravo" řekla odměřeně a dál si mě zkoumavě prohlížela."Dále"řekl hlas potom
co jsem zaklepala."Ach Seleno,posaď se,slyšel jsem o té tragédii,upřímnou soustrast,byl jsem s tvými rodiči dobrý přítel" vybalil na mě a
já se posadila."Vím proč jsi tady,jsi připravená slyšet něco o čem nevíš..?"řekl záhadně.Mě už asi nic nepřekvapí,pomyslela jsem si a
přikývla,jenže jsem se hluboce mýlila."Seleno,jsi adoptovaná"

Same Mistakes 0.2

26. února 2012 v 14:58 | 1D♥
Dneska jen velmi krátká :)
Probudila jsem se až v nemocnici.
Oči jsem měla slepené a skoro jsem se nemohla hýbat.Nikdo u mě nebyl.Ctěla jsem něco zakřičet ale nešlo to.Víčka mi zase klesla a já usnula.
Když jsem se probudila,seděla vedle mě postava a plakala. "Co se stalo" dostala jsem ze sebe slabým hlasem. "Ach,Seleno!" zvolala. "Stalo se velké neštěstí" řekla a znova začala plakat.To už jsem jí poznala,byla to teta Nora. "Teto,kde to jsem,kde jsou rodiče?!" řekla jsem a začala se zvedat. "Klid,klid,doktor říkal že máš ležet" řekla teta a posadila mě zpátky. "Víš,bude radši když ti to povím já" řekla a já očekávala něco hrozného.
"Byla jsi pět dní v komatu a nikdo nevěděl jstli se vůbec probudíš".
Pět dní? Připadalo mi to jako pár minut od té jízdy autem.
"Měli jste velkou bouračku a..." nedokončila větu. "A co?!" zeptala jsem se nervózně.To co pak řekla si asi budu pamatovat do konce života. "...tvoji rodiče to nepřežili" řekla teta a popotáhla. "Ne-nepřežili? Takže jsou mrtví?" řekla jsem smutně a rozbrečela se.Teta jen zakývala hlavou a začala mě utěšovat.
"Ale co se mnou bude?" zeptala jsem se. Mohla by jsi chvíli zůstat u mě" řekla teta starostlivě."Ne,už jsem dospělá,měla bych se postavit na vlastní nohy" řekla jsem s přesvědčením."Jseš si jistá že to zvládneš?" zeptala se teta.
"Ano,jsem si jistá"

Same Mistakes 0.1

25. února 2012 v 14:25 | 1D♥
Tak,zkouším to tu je první díl,i když se mi to zdá divný

"Už víš co by si chtěla k narozeninám?" zeptala se mě matka.Zrovna jsme jeli nakupovat."Hmm,auto by se hodilo když už mám ten řidičák" řekla jsem znuděně."Co myslíš Harolde" drcla máma do táty."To nebude žádný problém,pro mojí holčičku všechno"usmál se táta.
"Díky tatíí,jó a můžu u nás uspořádat malý večírek? nic nezničíme" řekla jsem a nasadila psí pohled.Doufala jsem že mi to povolí,i když jsem si moc jistá nebyla,protože můj poslední večírek dopadl katastrofálně.
"Dobře,ale mých váz se nesmí nikdo dotknout" pohrozila máma.Ona byla totiž blázen do těhle věcí,utratila by kvůli těmhle starožitným krámům miliony."Díky" řekla jsem a nasadila si sluchátka.
Asi bych se vám měla představit,jmenuji se Selena a je mi 18.Jsem typická americká bohatá holka,jako ty z MTV :D
Hodně holek mi závidí,protože jsem skoro ve všem dokonalá.Mám dlouhé hnědé vlnící se vlasy a hnědé oči.Mám krásnou tvář,a to jsem nepodstoupila plastiku jako většina mých kamarádek.Taky mám dokonalého kluka a dobré vzdělání.Vynikám skoro ve všech sportech a tak se nemusím starat o to co jím a po ruce mám vždy kreditku s velkou hotovostí.
Bydlím ve velké vile s maxi bazénem a jsem jedináček,takže je můj život dokonalý.Rodiče hodně vydělávají takže mi dávají co mi na očích vidí.
Možná si myslíte že mi to stouplo do hlavy a jsem namyšlená,ale umím být i milá.Se všemi dobře vycházím a na střední jsem se zůčastnila pár dobročiných akcí.Všicjni mě měli rádi až na jednu osobu.Ashley Hopsová.S touhle holkou soupeřím už od školky.Typická blondýna co má stejný život jako já,akorát si o sobě moc myslí.Na střední mi záviděla pozici kapitánky roztleskávaček a snažila se mě ztrapnit ale akorát se ztrapnila sama.Udělá všechno aby mě zničila....
Z přemýšlení mě vytrhl mámin křik."Co se děje?!" zeptala jsem se a podívala se ven.To už jsem musela křičet taky."Ááá uhni,uhni!"panikařila máma.Naproti nám jel nákladák.Tata prudce zahnul a auto vyjelo ze strmého kopce.Auto se převrátilo a kutálelo dolů.Přes svůj křik jsem vůbec nic neslyšela...
 
 

Reklama